iPad prostě fungoval. Naprosto jsem zapomněl, že mám nějaký telefon, bylo to snad poprvé, co jsem telefon používal jenom na volání. Všechno šlapalo jak mělo, všechno fungovalo, neměl jsem problém s jediným zaseknutím. V té době hrál můj bratr na klávesy – chodil prostě na kroužek. Každopádně od dalšího školního roku přestal.
A tak se na klávesy prášilo, občas jsem na nich něco zkoušel já, když mi zrovna nevyhovoval GarageBand na iPadu. Původně byl k mému iPadu velice skeptický a myslel si, že je to naprosto zbytečné zařízení, které v podstatě nic neumí.
Potom ale viděl, že všechno funguje, že i když je iOS uzavřený systém, tak ho používá tolik lidí, že většina aplikací je primárně dělána právě na něj. A tak se rozhodl, že prodá svoje klávesy a koupí si svůj vlastní iPad.
Volba padla na první generaci iPadu mini. Když v té době zjistil, že jeho názory byly naprosto mimo a začal na iPadu trávit většinu času, pomalu začal prosazovat Apple dopředu, jako jsem to dělal já. Víceméně nikdo okolo mě žádný tablet neměl a když jo, tak to v té době byl právě iPad. Není se čemu divit, když dlouho držet první místo v žebříčku nejprodávanějších tabletů v České republice (obecně iPad).
Měli jsme doma dva kusy iPadů, které byly na 100% využívány. Snad nikdy se nestalo, že by jeden jen tak někde ležel a nikdo ho nepoužíval, což se o mobilních telefonech se systémem Android říct nedalo.
Přišel rok 2014 a já si řekl, že je prostě čas na změnu. Můj telefon – HTC Wildfire S, sice ještě „fungoval“, ale já už nemohl snést to nekonečné sekání, padání aplikací, nefungující anténu pro přijímaní hovorů a hlavně, malinký displej.
A tak jsem zavítal na portál, který jsem nikdy neměl moc v lásce – Aukro. Napsal jsem tag „iphone 4s“ a čekal, až uvidím přemrštěnou cenu za zařízení, které nikdy mít nebudu. Kupodivu ta cena nebyla až tak „úplně vysoká“, jak jsem očekával. Téměř nový iPhone 4s 16GB za cca 7 tisíc, celkem krásná cena, když 8GB verze stála na Alze přes 8 tisíc.
Začal jsem přemlouvat rodiče, že můj současný telefon už nefunguje a že je čas na změnu. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsme se dohodli, že obě strany zaplatí polovinu, takže jsem ho vlastně měl za cca 3,5 tisíce. Nejdříve jsem se bál, že iPhone vůbec nepřijde a byl to jenom scam, ale když jsem po čtyřech dnech nalezl ve schránce poštovní poukázku na moje jméno, měl jsem obrovskou radost.
A tak jsem dostal první iPhone a do jablečné rodiny u nás doma se dostalo další zařízení. Od té doby, si nemusím stěžovat na to, že něco nefunguje, že se něco seká, že se něco nenačítá. Původně jsem čekal negativní vlnu názorů z okolí, obzvlášť, když jsem chodil ještě na základní školu, ale kupodivu si ho chtěli akorát všichni vyzkoušet a byli překvapení z toho, jak funguje, ale to i já.
Tento iPhone už dnes nemám, po roce jsem přešel na iPhone 6, který v té době byl úplně nový a i jako nový jsem ho kupoval. To už je ale úplně jiná kapitola. To, že funguje a všechno okolo, je prostě samozřejmost.
Abych vám ale upřesnil, co bylo vlastně cílem tohoto dvojitého článku. Věřím tomu, že spousta z vás, kteří čtou náš magazín, iPhone nevlastní a nejsou pořád rozhodnutí, jestli ty peníze obětovat. Já vám k tomu řeknu jenom jedno. Pokud opravdu chcete telefon, který funguje, se kterým nejsou problémy, skvěle vypadá, má nekonečně mnoho druhů aplikací, bude vaším kapesním „pomocníkem“, jděte do toho hned a nečekejte, až současné verze zase o rok zestárnou.
Momentálně máme doma tyto zařízení: iPad2, iPad Mini, iPhone 4s, iPhone 6 a iPod Shuffle a určitě v budoucnu přibudou další.
Matouš Pilný, redaktor na AppleNovinky.cz, uživatel Apple zařízení od roku 2012.
Odkaz na první část zde.
